Naše putování po sklepech začalo již v pátek v Čejkovicích ve vinařství Sýkora, kde jsme se celá partička 13 lidí sešla a okoštovala něco z umění vinařského. Obsluha sklepa, paní provozní, byla příjemná a ochotná a vynahradila nám to, co nám ne v úplně zajímavých a předvedených vínech chybělo. Nejzajímavější z celého večera ale byla cesta zpět do Bílovic, kde jsme byli mezi sklepy ubytováni. Taxikář byl prima, moc se s námi nepáral a odvezl nás na 2x. Cestou zpět jsem si uvědomil, jak je fajn mít kamarády, s kterými se můžete mačkat a užívat si tak tu neuvěřitelnou srandu. Po příjezdu na chatu jsme pokračovali do doby, než padli za vlast nejdříve nakoupené vzorky, a pak někteří z nás.
Probudili jsme se do krásného slunného velkobílovického rána, ptáci řvali a čerstvý vzduch byl provoněn ranní rosou a zoranou půdou. Náš soused pan Spěvák nás pozdravil a s úsměvem nám nabídl pohárek něčeho dobrého. Něco jsme tedy posnídali a vyrazili z centra sklepů do centra města pro rezervované vstupenky na akci Putování ze sklepa do sklepa. Díky organizátorům za perfektně odvedenou práci, vyzvedli jsme si bez fronty zarezervované vstupenky, pověsili jsme si oranžové nosiče údajně na skleničku okolo krku a s pocitem skryté propagace ČSSD jsme vyrazili do prvního vinařství k panu Skoupilovi, kde nás loni uchvátil kabinetní Rulanda šedá a Veltlínské zelené. Loni obě krásně suchá, ovocná a dlouhá vína. Ale kdeže ty loňské sněhy jsou. Někdo chválil, jiný hartusil. Nevím, zda je trend dělat vína sladší až sladká, či je to cenově výhodné, ...
|
|
